Netušíte, jak funguje internetový vyhledávač Seznam nebo Google? Nevíte, kde se berou výsledky vyhledávání? Zapněte svou představivost, jdeme si to barvitě vysvětlit.

Lidé od nepaměti hledají pravdu nebo senzaci. Internet otevřel neuvěřitelné možnosti a stal se téměř nekonečnou studnicí informací. Samozřejmě na začátku byla ona studnice poměrně mělká. V současnosti toho je na internetu ale opravdu hodně. Každý den vznikne 10 000 webů a celkově máte webů přes 200 miliónů. Z těchto webů mají některé statisíce i milióny stránek. Jak se v tomto množství dat vyznat?

Cílem každého vyhledávače je to, aby dodal uživateli co možná nejlepší výsledek hledání a uspokojil jeho potřebu, přání. Díky tomu jsou dnešní vyhledávače velmi chytré a dokáží řadit výsledky vyhledávání také na základě toho, jestli jsou uživatelé na jejich stránkách spokojeni nebo pokračují ve vyhledávání dále. Tomu se říká uživatelská zkušenost.

Ještě před deseti lety se hrálo především na obsáhlá klíčová slova. Čím více klíčových slov jste do obsahu zařadili, tak tím lépe. Proto vznikaly nesmyslné weby, které se primárně nesoustředily na uspokojení uživatele a jeho search intent, ale na získání co nejvyšší návštěvnosti.

Search intent nebo User intent: Každý hledaný výraz má nějaký svůj search intent, čímž je myšleno to, že za každým hledaným výrazem se skrývá nějaká myšlenka a očekávání uživatele, co by chtěl najít. Cílem vyhledávače je nabídnout na prvních pozicích stránku, kterou bude většina uživatelů považovat za tu nejlepší možnou. Máme například navigační, prodejní, porovnávací či informační záměry. 

Nejdřív si představte internet

Když to vezmeme pěkně polopatě.

Internet je spousta počítačů propojených dohromady. Pro zjednodušení si představte, že každá webová stránka je na jednom počítači.

Takže máme spousty počítačů a na každém je jedna webová stránka. Všechny jsou mezi sebou propojené.

K tomu máme taky pár počítačů, u kterých sedí uživatelé – Vy. Tyhle počítače jsou s těmi prvními taky propojené.

Všechno je to jeden velký chumel počítačů a mají mezi sebou kabely. U některých počítačů nikdo nesedí a jsou na nich weby. U některých počítačů sedíte Vy.

Kdykoli můžete na svém počítači zadat nějakou platnou webovou adresu, třeba www.miencraft.cz, a Váš počítač najde v tom chumlu počítač s webem www.miencraft.cz a zeptá se ho: „Hej kámo, ty tady máš ten web miencraft.cz? Co tam prosím tě je?“ A ten druhej odpoví: „Jasný, to tady mám, dívej co tam je…“

A Váš počítač Vám na monitoru zobrazí, co mu jeho kamarád z chumlu zvaného internet naservíroval.

A teď k tomu přidáme vyhledávače

Tak tu máme chumel počítačů a je v tom trochu bordel že ano. Tak co s tím.

Vytisknout tištěný katalog všech počítačů s weby a všem lidem s počítači ho poslat? To asi ne.

Přidáme k tomu radši další počítač a ten bude mít speciální úkol: bude prohledávat všechny počítače s weby v chumlu (čti internetu) a ukládat si do paměti, co na nich je.

Tím pádem na tomhle jednom počítači bude seznam všech počítačů, které si pročetl a dokonce si i uloží jejich viditelný obsah do paměti. Takže tento počítač (vyhledávač) má v sobě seznam webů. O každém webu má uloženo něco jako „webová stránka vtipy.net: obsahuje 5 odstavců textu a v tom textu je 5x slovo ‚Pepíček‘ a 3x slovo ‚máma‘.“ Plus má u každého webu uložený celý jeho obsah.

Tomuhle jednomu speciálnímu počítači budeme říkat INTERNETOVÝ VYHLEDÁVAČ. Neboli vyhledávač v chumlu, neboli prohledávač bordelu zvaného internet.

Cílem vyhledávače je to, abyste získali nejlepší možný výsledek na daný dotaz – nejlepší možnou odpověď. Vyhledávač kategorizuje, třídí a hodnotí weby na základě stovek kritérií a následně vám předloží to nejlepší, co našel. Skvělý vynález!

Úkol vyhledávače? Třeba najít číslo na hospodu

Zpátky k uživateli, tedy k Vám. Sedíte u počítače a chtěli byste vědět telefonní číslo na hospodu o dvě ulice vedle.

Víte, že ta hospoda má webovou stránku, ale nepamatujete si jí.

Pamatujete si ale webovou adresu vyhledávače: Seznam.cz.

Zadáte na svém počítači adresu Seznam.cz. Váš počítač zase jde na procházku do chumlu a najde tam počítač, na kterém je Seznam.cz. A zase znovu: „Hele kámo, ty tady máš Seznam.cz?“ „Jasný, to tady mám, dívej…“

Vy pak zadáte na webové stránce Seznam.cz do vyhledávacího políčka dotaz na hospodu, kterou hledáte. Pokud Seznam.cz už při svém procházení chumlu počítačů (čili internetu) na počítač s webem té hospody narazil, tak Vám zobrazí výsledek: Hospoda U orla, webová adresa www.hospodauorla.cz + Vám pro přehlednost zobrazí ukázku textu z tohoto webu.

Je šikovné si pamatovat, že vyhledávač Vám zobrazuje výpis ze svojí paměti. Vyhledávač neprochází úplně celý internet při každém dotazu uživatele – to je nemožné. Vyhledávač si vlastně „celý“ internet uložil k sobě do paměti a když zadáte dotaz, tak tuto svojí paměť prochází. Z toho vyplývá, že někdy zobrazí staré neaktuální informace.

Pokud Seznam.cz při procházení internetu na webovou stránku hospody ještě nenarazil, tak máte smůlu a adresu se nedozvíte.

Pokud Vám Seznam.cz webovou adresu hospody zobrazil, tak na ní kliknete a šup – zobrazí se Vám webová stránka hospody. Hledané telefonní číslo si tam už najdete (pokud tam je).

Dáme vyhledávači něco složitějšího. Najdi mi web o Bali

Předchozí příklad byl hodně jednoduchý. V internetu totiž existuje jenom jedna stránka té Vaší hospody, takže je pro vyhledávač celkem jednoduché vědět, co po něm chcete. Webová stránka s názvem „Hospoda U orla“ je totiž jenom jedna (pokud existuje).

Co když ale hledáte něco obecného? Třeba do vyhledávače zadáte „ostrov Bali“?

Webových stránek, které mají v titulku napsáno „ostrov Bali“ je obrovská spousta.

Vyhledávač projde svou paměť, čili svůj seznam webových stránek, které si uložil při procházení internetu a zobrazí Vám výpis webových stránek, které podle něj úplně ze všeho nejvíc odpovídají Vašemu dotazu.

Jak vyhledávač pozná, která webová stránka odpovídá dotazu nejblíže?

2024 a vyhledávání

V roce 2023 se objevil ChatGPT a vyvstala otázka, jestli se nezmění vyhledávače na odpovídače. Rozhořela se technologická válka, kterou zatím vyhledávače stále zvládají.

Ovšem lidé dnes mohou napsat do ChatuGPT například, aby napsal 5 věcí, které musí mít, aby mohl letět na Bali. A ChatGPT odpoví poměrně správně, jelikož je naučený na obrovském množství dat:

Cestovní Pas a Víza

Pro vaši cestu na Bali je nezbytné mít platný cestovní pas s dostatečnou platností. Zkontrolujte, zda ještě není blízko k expiraci. Některé národy potřebují také víza, takže si ověřte aktuální požadavky pro svou zemi.

Letenka a Zpáteční Jízdenka

Zajistěte si letenku na Bali s dostatečným předstihem. Mějte připravenou i zpáteční jízdenku, což může být požadováno při vstupu na Bali. Ujistěte se, že termíny vašeho pobytu odpovídají platnosti vaší víza.

Platidla a Finanční Prostředky

Přineste dostatek hotovosti nebo platebních karet s nízkými poplatky za mezinárodní transakce. V některých oblastech Bali může být problematické platit kartou, a proto je vždy dobré mít i hotovost.

Cestovní Pojištění

Nedoporučuje se cestovat bez pojištění. Zajistěte si komplexní cestovní pojištění, které pokrývá lékařské výdaje, ztrátu zavazadel a další nečekané události. Mějte s sebou všechny důležité kontakty pro případ nouze.

Zpět k vyhledávání. Co říká samotný ChatGPT na nahrazení Googlu:

Přestože ChatGPT může získat na důležitosti, není pravděpodobné, že zcela nahradí Google v blízké budoucnosti. Očekávejme spíše postupné zlepšení a specializaci obou technologií, každá se zaměřením na své unikátní silné stránky.

Zkrátka: ChatGPT a Google mohou existovat současně, každý s vlastním účelem a výhodami. Náhrada Google může být výsledek postupného vývoje a specializace, které budou probíhat v průběhu času.

Seznam Očkování

Před cestou zkontrolujte, zda nemáte žádné povinné očkování pro Bali. Informujte se o aktuálních zdravotních doporučeních a očkováních a dejte se na cestu připraven.

Zkrátka: pas, letenka, peníze, pojištění a zdraví. Ať je vaše dobrodružství na Bali bezstarostné a plné nezapomenutelných zážitků!

Jak funguje vyhledávač

V počátcích internetu to bylo jednoduché. Stránek bylo tak málo, že stačilo hodnotit jejich obsah.

Jednoduše řečeno – pokud na webové stránce A bylo napsáno „ostrov Bali“ 10x a na webové stránce B bylo napsáno „ostrov Bali“ jen 3x, tak vyhledávač usoudil, že webová stránka A odpovídá dotazu víc.

Internetový chumloidní bordel se ale rozrůstal a najednou tu bylo třeba 150 webových stránek, kde bylo 10x napsáno „ostrov Bali“. „Tak a teď babo raď, kterou mám zobrazit,“ dumal vyhledávač.

Díky tomu, že vyhledávač má v paměti uložen obsah „všech“ webových stránek, tak taky ví, o kterých stránkách se v internetu nejvíc „mluví“, což v internetovém jazyku znamená – na které stránky vede nejvíc odkazů.

Takže vyhledávač má uložený obsah stránky A a taky obsah všech ostatních stránek. Díky tomu ví, že na stránce A je 10x napsáno „ostrov Bali“, ale taky ví, že v internetu odkazuje na tuto stránku 30 jiných webů.

Pokud na stránku B vede v internetu jen 5 odkazů, tak je jasné, že stránka A je „váženější“ a tak jí zobrazí jako první.

Co všechno v dnešní době vyhledávač hodnotí?

Dnešní vyhledávače jsou samozřejmě složitější.

Obsah webu hodnotí hodně pečlivě. Umí poznat kvalitu textu, hrubky, překlepy, sprostá slova a tak dál.

Vyhledávače umí poznat přirozený a nepřirozený odkaz v internetu. Tj. odkaz, který vznikl „normálně“ napsaný člověkem s čistým úmyslem a nebo odkaz, který autor webu v internetu uměle vytvořil. Například pokud se najednou v internetu objeví 10 tisíc odkazů na Váš web, tak jste nejspíš použili nějakou falešnou taktiku (třeba hromadná registrace do katalogů automatem) a vyhledávač si řekne „aha, tady ten prďola nám tu podvádí, tak to mu ty odkazy nezapočítám a naopak si u něj poznamenám černý puntík.“

Vyhledávače umí poznat, pokud zkopírujete text z jiné stránky. Oni už ten první text mají uložený, takže Vaší kopii fofrem odhalí a dají jí hodně malou váhu – je to jen kopie.

Vyhledávač hodnotí citace o Vašem webu. Vyhledávač pozná, když se o Vašem webu někde píše a je tam uvedena citace kousku článku z Vašeho webu. Tj. ani tam nemusí být aktivní odkaz – stačí, když někdo uvede název webu v textu a třeba připojí kopii odstavce z Vašeho webu.

Vyhledávač hodnotí, kde je odkaz na Váš web uveden. Pokud máte odkaz na svůj web z katalogu firem, kde má odkaz každý, tak to zdaleka nemá takovou váhu, jako když na Vás odkazuje kolega ze stejného oboru.

Vyhledávače umí hodnotit tzv. „social rank“ webu. Prohledávají sociální sítě (Facebook, Google Plus atd.) a pokud se na nich o Vašem webu hovoří a lidé „lajkují“ a sdílejí Váš web, máte plus.

A tak dále.

Google má v dnešní době přes 200 parametrů, podle kterých weby hodnotí a neustále je vylepšuje a přidává další.

Co vyhledávač umí vyhledat? Jen to, co mu dáte k přečtení

Jak vyhledávač pozná, že je stránka o vysavačích? Prostě tak, že je na ní hodně často slovo „vysavač“.

Z toho vyplývá základní pravidlo při tvorbě obsahu Vašeho webu: pokud píšete o vysavačích, musíte v textu používat slovo vysavač. Jestli Vám to slovo připadá z nějakého důvodu nevhodné a radši chcete používat slovo „cucač prachu“, tak počítejte s tím, že na vyhledávačích se budete objevovat při vyhledávání „cucače prachu“ a nikoliv „vysavače“.

Jak správně hledat na vyhledávačích

Logicky z toho vyplývá, že když hledáte něco na internetu, tak musíte do vyhledávače zadávat slova, která si myslíte že na Vámi hledaném webu jsou.

Pokud hledáte byt k pronájmu

Někdo by mohl do vyhledávače zadávat „chci si pronajmout byt“. To ovšem nefunguje, protože se mu zobrazí weby, na kterých je napsáno „chci si pronajmout byt.“ To bude například web, kde někdo píše na své osobní stránce povídání o tom, že si chce pronajmout byt.

Rozumnější bude vyhledávat „byty k pronájmu“, protože weby kde jsou byty k pronájmu nejspíš mají nadpis „byty k pronájmu“ a nikoliv „chci si pronajmout byt“.

Hodně štěstí s vyhledávači!

Přečtěte si také o tom, jak napsat dobrý článek na blog nebo o 5 tipech pro začínající copywritery.